Pavlo, vždyť je to v pořádku, neplánovalas to, i to se stane...Přesto sis určitě už během těhotenství dokázala představit, jaký to pak bude, rozhodovala ses, jak to řešit...
Já bych svý roční dítě nemohla svýmu sedmiletýmu synovi nechat na hlídání, protože ten starší má neuvěřitelný nápady a bůhví jak by to dopadlo..Ale jinak občas nouzový situace taky řeším nějak a ne vždycky tak, jak by se mělo...Ono to ani s dvěma dětma někdy nejde...
Já jsem tím prostě jenom myslela, že jsem odpovědná za svý rozhodnutí v životě, moje první dítě bylo neplánovaný, život se mi obrátil naruby a mohla jsem to řešit jinak, najít si hlídání, dál pracovat..Další dítě jsem už třeba mít nemusela, stejně jako jsem mohla zůstat pěkně bydlet v mrňavým bytečku, kde všechno bylo jednoduchý, bez starostí, ne, já musím shánět dům, hypotéku...Dělám prostě v životě rozhodnutí,jejichž následky potom nesu a ne vždycky se ta rozhodnutí odrazí v mým životě jen pozitivně...
Jinak bych asi nikoho neodsuzovala, že pracuje, zatímco se někdo jinej stará o jeho malý děti , možná to ten někdo umí i líp...Mně by to bylo asi líto, ale i já jsem často ráda, že mě občas někdo zastoupí, navíc nemám pocit, že by to těm dětem nesvědčilo...
Předchozí