Mirko,
hele, ja nevim. Holky maji pravdu. Tady nejde jen o to, jestli jsi bohata, chuda, ci nekde mezi. Taky pro kazdeho je ta hranice jinde. Tady jde o ten samotny fakt okradeni. Moji mamku okradli asi pred dvema lety pravdepodobne na Kacerove na eskalatoru - z kabelky ji vzali penezenku, kde mela zrovna celou vyplatu. Byla tehdy asi bohata:-), kdyz tam nasli zrovna dost penez. Mama mi brecela do telefonu jak mala, nikdy ji nikdo nic neukradl, proste jen ten fakt, ze ji nekdo saha do jejich veci byl pro ni hrozny. A samozrejme to hrozny je, ale po te, co nam na dovolene vlezli zlodeji do apartmanu, ukradli muj mobil (ten manzeluv upustili na prahu) plus vybrali penezenku, PRIMO v te mistnosti spal muj manzel, vedle tchyne, vedle moje mama se synem a jeste vedle ja s dcerou), tak jsem jen rada, ze nikoho nezmrzacali, manzela nevzali necim po hlave - proste pak mi ukradena penezenka v metru tak nejak uz prijde jako epizoda.
Nejprve jsem mamu uklidnovala, uklidnovala vysvetlovala, ze to se to proste deje.. rikala jsem ji i potom, ze ma stesti, ze ji nesebrali doklady, ze by to mela horsi polizanici, ze by si na ne mohl treba pujcit dalsi prachy a podobne pekne veci:) Pak kdyz to furt nechapala, myslela stale na ztraceny penize, tak uz jsem se druhy den nastvala a rekla ji, ze si holt ma davat vyplatu na ucet. To se samozrejme zasekla, ze na ucet, ze to je blbost (protoze neumi pracovat s bankomatem, ze:-))
Ani to nezebralo, proste byla v soku, navic ji muj otec nadaval, jak se ji to jako mohlo stat. Nakonec se z toho dostala, ale stale obcas mysli na to, ze v te penezence mela moje fotky, fotky brachy a taty. Ty tatovy napr. zadne jine nema, mela jen tu jednu, co ji ukradli.
Předchozí