Přidat názor k článku Jak jsme v práci čekali moje dítě

Ahojky, krásně napsaný článeček, úplně jsem u něj zaslzela... U mě to totiž (samozřejmě) bylo přesně naopak, kvůli zdravotním problémům jsem nahlásila těhotenství šéfovi již v 8. týdnu, řekla jsem mu také o mých problémech a že je možné, že budu muset zůstat doma... Šéf (mmch. Rakušan) mi gratuloval, řekl že to je krásné, že mu nevadí, když budu se zdravotními problémy doma, ale že očekává že svou práci dohoním klidně i poté o víkendech, že za mě nikoho hledat nehodlá. A dorazil mě sdělením, že očekává, že se po šestinedělí vrátím na plný úvazek do práce...

Samozřejmě jsem musela zůstat doma na rizikáči, chtěla jsem co nejpozději, ale doktor byl nekompromisní a šla jsem v 16tt... Od té doby jsem měla každodenní telefonáty od šéfa, co jsem všechno měla udělat a neudělala atd. Docela se divím, že jsem syna při těchto nervech donosila...

Nyní když je synovi 2,5 roku, tak už pracuji na zkrácený úvazek v jiné firmě, kde sice nejsem tak finančně ohodnocená, ale je bezvadný kolektiv..

Holčiny vám všem, co máte v práci pohodu gratuluji, těm co zatím nemáte přeji, aby jste brzy narazily na pracovní kolektiv, který vám bude přát štěstí!!!

Semeda