Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Není vhodné pro děti

Na mě to tak působilo, z tvých příspěvků, že to děťátko sama někde uvnitř chceš, akorát, že nemáš sama odvahu to vyslovit nahlas před svým rozumem, který ti říkal něco jinýho. Jsem moc ráda, žes to nakonec rozhodla podle svýho srdíčka. Kariéra se dá dohnat i potom, vždyť budeš ještě mladá. No i když mě zas moc neposlouchej. Jsem stará asi jako ty a třetí děťátko na cestě. Vdávala jsem se hodně brzo, můj manžel byl o dost starší a děti už hodně chtěl. Nejdřív jedno (holčička - teď je jí 5 let), pak jsme měli dost práce s podnikáním a k druhému bysme se asi s rozumem nikdy nedostali. Ale přišlo to samo, neočekávaně. Manžel měl hroznou radost. Vždycky jsme chtěli velkou rodinu a já jsem si taky říkala při narození druhého (krásný chlapeček - teď má 2 roky), že to je věc, kterou nechci zažívat naposledy. No jo, ale pořád ta práce, máma už taky začíná "mít léta" a s její pomocí už dlouho počítat nemůžeme. Nehledě na její odrazování - 3 děti v dnešní době...to jste blázni. Akorát nevím, kdy byla ta doba na velké rodiny lepší, snad za války? No ale stalo se. Manželovi jsem to říkala trochu s obavami, ale měl tak nefalšovanou radost, že jsem všechny obavy hned hodila za hlavu. Holt budeme muset asi přijmout zaměstnance, čehož jsme se vždycky obávali, ale co, ty děti za to stojí. Takže třetí mimčo očekávám koncem listopadu. A pomalu už začínám přemýšlet, jestli se někdy pustíme do toho čtvrtého...

Takže ti přeju moc štěstí v tvém rozhodnutí!