moje čtyřletá dcera už má půl roku od ekzému relativní pokoj. Dnes se mi zdá, že zbytečně trpěla dva roky, a s ní celá rodina. Vyzkoušely jsme snad všechno, koupaly v otrubách, kozím mléku i syrovátce, černém čaji..., braly homeopatika, mazaly snad vším možným, dětská lékařka nám tvrdila, že se s tím nedá nic dělat, kožní předepisovala kortikoidy, které jsme používaly jen ve chvílích , kdy už bzla situace neúnosná (zabírali jen na chvíli). Minulou zimu dcera neměla snad jediné místo na těle, kde by se neškrabala, v noci už skoro nespala,bylo to zoufalé. A já jsem konečně důsledně u naší dětské lékařky trvala na doporučení k alergologovi. Tvářila se skepticky, ale poslala doporučení. Po třech měsicích si nás konečně pozvali. Tam nám konečně pomohli, po týdnu bylo patrné zlepšení,v létě jsme už nemusely na noc fačovat ruce, aby se neškrábala, dnes je klid. kdybych to udělala už ve chvíli, kdy se jí ekzém objevil, možná bych nám všem ušetřila dva krušné roky.
Předchozí