Přidat názor k článku Jak jsme v práci čekali moje dítě

Já mám zkušenost taky spíš opačnou. V práci jsem asi rok dopředu oznámila, že budu chtít mít dítě, tak ať si za mě najdou náhradu. Práci, kterou jsem vykonávala, jsem uměla jediná a trvalo dlouho, než bych to někoho naučila. Ředitel měl pořád dost času a spíš mi říkal, že nám to určitě nepůje tak rychle. Ale ono se to podařilo skoro napoprvé :o). Paní, co za mě sehnaly, se vůbec nesnažila se práci naučit. Taky se mi nechtělo říkat o těhotenství hned na začátku, ale dr. mě chtěl nechat doma, tak jsem to všem oznámila. Přemluvila jsem ho, že na nemocenskou nastoupím až za měsíc, že to musím nejdřív všechno zařídit v práci. Paní pořád neměla zájem se v práci zorientovat. Myslela jsem, že s určitéma úlevava budu chodit ještě do práce. Ale po tom, jak se tam ke mě chovali, jsem jim hezky zamávala a užívala těhotenství doma. Musím říci, že to byly nejkrásnější dny, moc jsem si to užívala. A jak to vypadá v práci? Paní se tam pořád prý moc nezorientovala, jen prý říkala, že si takovou práci nenechá nikým sebrat. Tak jsem zvědavá, jestli se budu mít kam vrátit.