Přidat názor k článku Jak jsme v práci čekali moje dítě

No tak ja jsem stejna generace, ale u nas ve tride to bylo docela jine. Ve 30ti byly ze tridy jenom 2 neprovdane a koukalo se na ne jako na neco divneho. Pritom to neni dnes az tak neobvykle, v zahranici uz vubec ne a Cechy to dohaneji. Me ty holcici blbe starosti taky tenkrat sly na nervy, ale dnes bych rada zavzpominala na ty prusvihy a srandicky. Ted uz maji prichut nostalgie a pripada mi to asi daleko legracnejsi nez tenkrat, protoze tenkrat z toho vzdycky byl prusvih a rodice v reditelne. Napr kdyz vychna otevrela nastavec skrine, protoze chtela zkontrolovat poradek a na hlavu ji spadly 4 flasky od piva. Nebo jak jedna spoluzacka musela na pohotovost, protoze se ji zatka ze sampanana trefila do oka, nebo jak jsme sli do prvomajoveho pruvodu v modrych, svazackych kosilich a kravatach a k tomu metalky, jelikoz jine kalhoty nez metalky ci tygrace jsme nevlastnily. Jo to bylo dutek. Nekdy pro kazdodenni starosti zapominame vzpominat a to taky neni dobre. Kdyz si uvedomim co veci jsem zapomela, je to smutny.