Milá Katko, je mi smutno. Ačkoliv poctivě třídím odpad, netopím pevnými palivy, nekouřím, jezdím tramvají atp., přece jsem se zařadila mezi bestie, ničící soustavně planetu. A to jen proto, že mé dítě se při přebalování vždy proměnilo v čerstvě vyloveného kapra. Stále se rozpadající "sednvič" z kalhotek a látkových + separačních plenek jsem mu pod zadeček musela podsouvat nesčíslněkrát, než se ho (zadeček) podařilo polapit, namazat a zavázat. Asi jsem zcela neschopná, ale po narození miminka celý můj den sestával z přebalování, kojení, uspávání protestujícího děťátka a léčení mých porodních poranění - trvalo to 2 měsíce(!). Neměla jsem čas si ani vzít jídlo - nebýt pomoci mé maminky, žila bych na suchých rohlíkách. Na papírové pleny jsem nepřešla z pohodlnosti, ale z čirého zoufalství. Nemyslím si, že většina pro-papírových mamimek se těšila, jak se pěkně vykašle na ekologii a jak si bude lebedit při snadném přebalování. Naopak. Při čtení příspěvků jsem došla k názoru, že většina z nás měla či má předsevzetí stejné: budu vzorná matka a hospodyně, budu dbát na správnou výchovu, zdravou výživu - a přebalovat budu pěkně klasicky, jak se to dělalo po generace.
Před časem jsem chtěla synovi začít dávat látkové pleny na noc, aby se naučil spát bez nich. CHA CHA. Několikrát za noc se mi budil mokrý i s postelí a já ho honila po pokoji, protože ten pročůraný hadr nechtěl nechat ze sebe sundat. Pokorně jsem se tedy vrátila k ekologické hrůze. A jen pro zajímavost - TV reklamy nesnáším, "naše" plenky v nich ani nefigurují. Snad Tě alespoň trochu potěší, že nesou bělené chlórem. S pozdravem Markéta
Předchozí