No, přidám se se svým hlediskem. Mně připadalo dost blbý kupovat na křehoučký, mrňavoučký a choulostivý miminko věci ze sekáče. Říkala jsem si - vyvařit to nejde (myslím třeba samet) - a kdoví, jestli původní majitel neměl třeba nějaký ekzém, vyrážky... Zkrátka, aby to moje robě nechytilo taky. Takže první rok nebo dva jsem kupovala oblečení nové, případně si půjčovala z "adresných" zdrojů (kde jsem věděla, že není žádný problém, žádná infekce a tak). Možná to trochu leze do peněz, ale v téhle oblasti bych nešetřila (pokud bych si mohla dovolit kupovat nové věci). Samozřejmě když je imunita dítěte vyvinutější a rodič ví, že nemá žádné problémy typu ekzém, tak pak už je sekáč dobrý zdroj. Teda býval. Teď bych řekla, že se výběr kapánek umenšuje a že už je trochu problém něco sehnat. Nicméně já stále ještě na kluka většinu věcí kupuju v sekáči. Na nové značkové věci nemám - a řekla bych, že v sekáčích bývají oblečeníčka přece jen kvalitnější a zdravotně vhodnější než na tržnicích.
Ale třeba postýlky nebo židličku jsme měli z druhé ruky - a když vidím ten výběr kočárů v bazarech, tak čekat dneska mimčo, klidně pořídím kočár z bazaru taky. S autosedačkami je to méně jednoznačné - když jsou penízky, určitě je vhodnější koupit novou a kvalitní - kvůli bezpečnosti. Co se týče nábytku, ten bych kupovala taky nejradši nový, značkový, s kulatými rohy, ale - starý český Univerzal slouží taky dobře:-)
Co se týče vaničky, tak u nás to bylo jasné - bydleli jsme ve stařičkém domě, s koupelnou velmi ošklivou, s obrovitým oknem těsně nad vanou, se starou plynovou karmou a s vanou nějakých třicet let obrůstanou kamencem, takže jsme naše miminčátko logicky koupali v dětské vaničce v poněkud útulnější kuchyni na stole... Jo jo, to byly krušné začátky... Ačkoliv - jedna o něco starší známá "začínala" kdysi někde na východním Slovensku, a to bylo ještě horší: praní na valše, máchání v potoce, suchý záchod... Tak to proti tomu jsme měli byt ještě luxusní:-)
M.
Předchozí