Ahoj holky,
skutečnost, jak píšete o tom vrozeném mateřském instinktu, který ženě napoví, proč miminko zrovna pláče, je úžasné a celkem vám závidím :-)). Já jsem do synkových asi pěti měsíců absolutně nepoznala, proč vlastně brečí (nebo řve). Asi trpěl kolikou, fakt nevím, nakonec jsme brali Simplex (tak nějak se to jmenovalo); kojila jsem ho do 11 měsíců.
Měla jsem pohodové těhotenství a porod a hrozně jsem se na všechno těšila a nakonec jsem brečela se řvoucím miminem v náručí, protože jsem zoufalstvím nevěděla, co vlastně chce. Asi jsem byla nějak přecitlivělá nebo co a ty mateřské pudy se ve mně probudily trochu později. Zlepšilo se to, až když seděl v té malé autosedačce, prohlížel si okolí, držel hračku a přenášela jsem ho tam, kam jsem potřebovala (do kuchyně apod.) - to už byla spokojenost. Do té doby byl můj mateřský instinkt na bodu mrazu :-)). Takže užívejte si ho, pokud ho cítíte; je to moc dobře, že poznáte, co malé novorozeně právě potřebuje!
Ahoj, Afr.
Předchozí