Přidat názor k článku Když se potomci nechtějí svěřovat

Dobry den!
Clanek se mi velmi libil. Naprosto souhlasim s tim, ze se ma mluvit s detmi o citech, naladach apod. Memu nejstarsimu synovi je sice teprve 2,5 roku, ale uz velmi dobre chape-mozna citi tyto zavazne lidske oblasti. Ja mu bez problemu oznamuji ze jsem treba smutna, nebo nestastna z nekterych veci (ze me tata nastval,neco se mi nedari, ze haze hrackami,ze zlobi..). Myslim si ze je dobre to tomu diteti rici. Ono vi jak se maminka v takove situaci (ze je smutna a proc) chova a pak neni nestastne a nejiste o co tady valstne jde. Dokonce je Matysek tak citlivy, ze mi dokaze sam rici, tak pojd maminko ja ti dam pusinku. Kopiruje rodice a snazi se pomoci, tak jak mu pomahame my, kdyz je mu citove-spatne.
Preji vsem maminkam deti velkych i malych aby si umely se svymi detmi popovidat o svych i jejich problemech a nebali se o nich hovorit.
Diky za clanek.
Zdravi Martina.