Vždy když si přečtu názor, který přímo nepropaguje interrupce, ale zároveň je z důvodů sociálních problémům obhajuje, přemýšlím takto: Nežijeme v socialismu a tudíž, nikdo nemá jistou práci. Stejně tak není i nikdy jisté manželství. Proč, jsou-li interrupce v pořádku, není možné v případě, že se matka třeba po třech letech od porodu dostane do núnosné sociální situace, zabít dítě a tím zjednodušit situaci sobě i dítěti, které by jinak žilo v chudobě? Mám pocit, že kdo říka v "určitých" případech interrupci ano, dává zároveň ano i tomu co jsem popsal výše. Ano jak píšete:"NIKDO NEMÁ PRÁVO CHTÍT NĚKOMU JINÉMU URČOVAT, CO MUSÍ NEBO NESMÍ DĚLAT" dělejte si co chcete, můj souhlas taková uvědomělá žena jako Vy jistě nepotřebuje, ale všem matkám bych před zákrokem ukázel přesně co podstupují a po zákroku bych jim ukázal ručičky, hlavičku či tělíčko JEJICH dítěte.
Předchozí