Přidat názor k článku Jak jsme nedojeli do Vrchlabí

Bibi,
za ty zabedněnce se všem omlouvám, to jsem přehnala.

Já jsem jen mírně alergická na takové to škatulkování hned od pohledu - A) u mě se každý téměř vždy trefí vedle, ať se jedná o škatulkování v čemkoli, B) máme v rodině hodně nepříjemnou zkušenost s přístupem lékaře na pohotovosti, který patrně taky vyhotnotil situaci "od pohledu" (ano, bylo to zhruba mezi 22 - 24 hod, sobota). Paní Dr. tenkrát naší mamce předepsala cosi na tišení bolesti a poslala ji domů spát. Mamka se ještě dva dny trápila až do pondělí, kdy nakráčela (no, spíš dolezla) přímo k odbornému Dr. do nemocnice, no a ten ji z vyšetření urychleně odeslal přímo na operační sál (žlučníkové kameny), ani tašku si nesměla jet domů sbalit. Měli jsme obrovské štěstí, že to dopadlo aspoň takhle a že se za ty dva dny nic nestalo.
Takže to tak trochu na vysvětlenou..
(P.S.: Věřím tomu, že mamka skutečně na první pohled nevypadala nijak zle, páč je nehysterická, spíše submisivní, nerada někoho "otarvuje"..)

Jinak já jsem všema deseti pro systém zpoplatnění lékařských úkomů přímo pacienty, i když si vůbec neumím představit, jak by měl fungovat. Ale jedna věc mě překvapila - chápu z tvého příspěvku správně, že ošetření na pohotovosti není hrazeno pojišťovnou?? A proč?

Měj se, I.