Paní Marto,
i já jsem jednou z těch kteří meningokoka přežili a naštěstí jen s pocuchanou imunitou a diabetem 1.typu.Onemocněla jsem ve 20.letech prakticky během pár hodin.Nikdy jsem nepatřila do rizikové skupiny,holka z vesnice zdravá jako řípa.Doktor z pohotovosti jen mávl rukou-těžká chřipka!Až telefon kamarádce zdrav.sestře,která k nám poslala svého doktora byl pro mě záchranou.V bezvědomí mě odvezli do nemocnice.Vím,že jsem se podruhé narodila.Loni jsem prodělala boreliózu,půl roku jsem navštěvovala lékaře s tím,že nejsem schopná existence-bolesti kloubů,teploty.Jen ten flíček od štípance klíštěte mi chyběl-BOHUŽEL.V nemocnici jsem skončila až po kolapsu v práci,kde mi konečně udělali testy na borelii-s výsledkem POZITIVNÍ.Ve svých 30. letech mám poškozené klouby.Takové jsem to byla zdravé dítě!
Snažím se dávat max. pozor na své zdraví,ale bohužel jsem měla asi vystudovat medicínu,protože jinka lékařům do řemesla fušovat nemůžu.Jako jedna z mnoha patřím do skupiny lidí,kteří nemají v rodině lékaře -známého.Naštěstí moje neteř nyní medicínu studuje-že by záchrana naší rodiny :-)
Přeji pevné nervy a mnoho sil !!!Věra
Předchozí