Mila Marto,i ja s Vami soucitim.Pri cteni clanku mi nejen vyhrkly slzicky,ale zaroven se mi udelal „knedlik v krku“.A to proto,ze i ja jsem si uvedomila co me-nas muze potkat.Priznam se,ze slovo meningokok jsem uz slysela,ale ze je tak zakerny tedy ne.Sama mam v rodine lekare,ale jsou to spise specialiste na neco jineho,takze si myslim,ze by to nejaka pomoc nebyla,kdyby NECO.Nicmene fakt je,ze ze samotni „obvodaci“ vsechno svadi na chripky.A TO ME VAZNE STVE.Proto asi vim,jaky vztek mate.Smutek a vztek jde ruku v ruce.Vim,ze se mozna budete zlobit,ale smrt Vaseho syna muze byt seminko nadeje pro jine maminky,neboli nadeje pro dalsi vyvoj „zviditelneni“ informaci o teto choroby.Ostatne nejzarnejsi pripad je Vendula Svobodova,ktere tez dite zemrelo na zakernou chorobu.Co treba se s ni spojit?Jiste by vam mohla dat par uzitecnych rad a kdo vi...
Předchozí