Přidat názor k článku Uč se dcero moudrou býti aneb školka kazí (???) děti

Já jsem se na severní Moravu přivdala před 8 lety a zezačátku jsem měla dost problém porozumět manželovým rodičům a prarodičům. I způsob, jakým mluvil můj manžel, mě rozesmíval a někdy rozesmívá ještě dneska. A bylo to o to horší, že moje maminka učí v Čechách (Podkrkonoší) na střední škole češtinu. Vždycky jsem k manželově ohromné radosti žhavila večerní telefonní linku a brečela smíchy do telefonu, co jsem se zase dozvěděla nového. Nejvíc nás obě dojalo, když mě začal manžel přesvědčovat, že se rozlišuje výslovnost měkkého a tvrdého i (I,Y) a že je to dokonce učili ve škole!
Teď máme dvě děti 6 + 4 roky a ty si z toho vybraly svoje: Používají některé místní výrazy, ale skloňují a vyslovují jako já, rozumějte nedávají přízvuk na předposlední slabiku a v jejich řeči je běžné "hezkej, novej, vokurka atd.) Manžel už se s tím nějak smířil, zezačátku jim nadával, když říkaly "hele" nebo "viď", prý to jsou sprostá slova! Tak jsem mu řekla, že nevím, co to je "okurek", "cukle", "štrample", že to jsou taky sprostá slova a byl klid. Mimochodem znáte Ostravaka Ostravskeho? Doporučuji všem, potom teprve uvidíte, co to je Ostrava a její dialekt.