Přidat názor k článku Uč se dcero moudrou býti aneb školka kazí (???) děti

Clovece, ja vim, ze nemluvim spisovne. Ale kdyby mi nejaka carodejnice slibila, ze kdyz budu mluvit spisovne, tak vsechny nareci vymizej, tak bych se premohla. Vadilo mi uz, kdyz do nas tohle narodni bohatstvi hustili ve skole. Nareci nejsou o nic bohatsi nez obycejna stredoceska obecna cestina, nemaji vetsi slovni zasobu, neumoznuji presnejsi ani vyjadrovani ani jemnejsi rozliseni. Bohatstvi jazyka je v mnozstvi vazeb a jinych vyjadrovacich moznosti, mezi kterymi clovek muze volit, a ne v tom, ze v jednom kraji se rika "futro" a ve druhem "zaruben". Vidis, tu posledni vetu jsem musela napsat spisovne, protoze jakmile tu byla trosicku slozitejsi myslenka, uz jsem ji nezvladla zformulovat v obecne cestine (ktera je vlastne moji materstinou) - a myslim, ze ani nareci tohle nezvladnou.

Snesu takovy ty veci, co se udejou jaxi omylem, treba "tatovo kalhoty" nebo "nakrmit kralici", nebo nestandardni melodii vety. Me prijde blby, kdyz jsou lidi na svoje nareci hrdy (pro uplnost - ne, nejsem hrda na svoji "prazstinu", je mi uprimne ukradena, je to pro me asi takova nahodna okolnost jako hnedy oci nebo starsi sestra). Proc by se mel nekdo vytahovat odkud je? Prece neni dulezite, odkud clovek je, ale co dela, co umi, cim je a jaky je. Proto taky nemam vubec zadne namitky proti profesnimu slangu a pranic mi nevadi ani "fuka" a "lajsna" u zedniku, ani "promoce" a "cilovka" u tech lidi z reklamy.