Přidat názor k článku Uč se dcero moudrou býti aneb školka kazí (???) děti

V klubíčku nejde o to, že někdo říká "vole". Jde o to, že někdo z dětí použije sprosté slovo a ani třeba neví, že to sprosté, nebo "nevhodné" slovo je. A děcka to kupodivu přijímají dobře, berou to jako vysvětlení. Děti mnohdy používají slova, kterým nerozumí. Taková ty "běžná" slova s nimi nikdo nerozebírá, jenom je napomenou a dost často to napomenutí dávají jeden druhému.
Co se týče omluvy, tak se nepoužívá při běžných pošťuchovandách, ale pokud opravdu došlo k tomu, že byla boule, vznuikla odřenina atp. A děti to taky považují za samozřejmé, nedělá se z toho divadlo pro celou školku. Prostě paní učitelka v té chvíli připomene (a někdy ani nemusí), že je dobré se omluvit, omluví se a je to.
Pokud jde o popisovné předávání dárečku, tak Pepík byl opravdu nešťastný, že způsobil kamarádce takové zranění. Tím, že mu paní učitelka poradila, že to napraví tím, že Helenku krásně přivítá a jestli chce, ať jí dá nějaký dáreček, mu vlastně pomohla. Pepík namaloval obrázek, poprosil mamku, jestli může dát Helence lízátko a naučil se, že pokud nechtěně ublíží druhému, lze to do jisté míry napravit.
Já osobně jsem radši, když se paní učitelky věnují i těmhle drobnostem, než aby je nechaly být. A to, že omluvy třeba nejdou od srdce je jistě pravda, ale dospělý se taky mnohdy omlouvá pouze ze slušnosti.