Přidat názor k článku Deník koule - dokončení

Bibi, prozrazeni tajemstvi odkud jsem, bude prekvapeni jen pro tebe:-))). Pusobim totiz jako docela respektiblilni dama, a obavam se, ze moje znami by pukli smichem jestli by se docetli, ze obcas tady na netu resim humanizaci ceskeho porodnictvi:-)))
Myslim si vsak, ze vetsina spatnych vzpominek z porodnic nejsou danne komplikacemi a zasahami, ktere byli pak nutne (zvlast jestli vse potom dobre dopadlo). Alespon pro mne nejtezsi bylo si vzpominat na svoji prehnanou slusnot, kterou mi vraceli jedine ve forme velice povrchni zdvorilosti a jinnak nepozornosti, na svoji neschopnost si obranit, ponizeni a nedulezitost vuci nepochopitelnym byrokratickym ritualum (myslim tim hlavne tu velkou vizitu). Vzpominky o unave, strachu a bolesti se vytraci, a zbyva jen to, s cim neumi si jen tak vyrovnat zadny clovek s hrdosti. Nektere moje kamaradky take nemely zrovna nejlehci porody (nektere i tezsi), ale zadna nezazila nic z toho co ja. Slusne a pozorne chovani da ledacos spravit. Treba pote, co jednu z nich odvezli z porodniho domu do nemocnici, jeji PA, ktera s ni zustala cele 24 hodiny, prijela za nej a neodesla domu pokud jeji klientka se neuklidnila, pokud ji neujistila ze byla skvela a malo kdo umi rodit tak jak ona:-)). Moje PA, ktera klidne tolerovala to, ze par doktorek na mne rvaly, ze udusim svoje dite, jestli budu dale kricet a ne dychat, odesla bez rozlouceni a bez jedineho mileho slova. Nikdo, kdo ma sebemensi duvod dbat o svoji reputaci, takhle by se nechoval. Mimochodem, zminena kamaradka rvala tak, ze nejvic ze vseho po porodu bolely ji licni svaly:-))) Cetla jsem, ze nejaci magori skutecne spocitali, ze pri kriku ubyva kyslik v krvi, ale nejde o takove mnozstvi, aby nekdo se udusil. Psychologycky ucinek kriku (okamzite odreagovani od traumatickeho zazitku) je zatim vseobecne znamy - krik a plac je to, co usiluji dosahnout kazdy psycholog, ktery pracuje s psychyckou traumou.
Tak ahoj do ledna a preji ti krasne svatky:-)!