Přidat názor k článku Malé dítě - mocná biologická zbraň?!

Věro, Věro, já se Ti fakt divím… Původně jsem vůbec nehodlal do této diskuse přispívat, ale když ses tak nevkusně opět navezla do Jitky a jako kolovrátek přesvědčuješ o tom, že modré je vlastně rudé…
Mám tisíc chutí napsat Ti to, co mně asi před 14 dny jedna velice aktivní maminka s přezdívkou „Alfie“ na eMiminu, když jsem si dovolil glosovat jí doporučované boironské aj. míchaniny (hoď do láhve tak 8 kuliček, asi čtyř léků, a popíjej…, …užívej 14 dnů před porodem Gelsemium…?!? -a podobné blbosti) za účelem usnadnění porodů. Ale nebudu tak sprostý, ostatně ona dotyčná maminka se znemožnila dostatečně sama. A „znemožňuješ“ se i Ty.
Pokud sis náhodou nevšimla, zde se setkávají především rodiče dětí, kteří hledají radu, hledají radu proto, že slovutná školská medicína se svou chemií, která ještě nikdy nic nevyléčila, selhala. Předpokládáš, že v tomto případě jsou zvědaví na Tvé přednášky o tom, že např. homeopatie je nafouknutá cukrová bublina k ničemu? (Mimochodem – zkoumej, co se skrývá ve slově „vyléčit“, aby ses náhodou nerozepsala o tom, v čem všem je chemie jedinečná a jak skvěle léčí…)
Co myslíš – proč asi někomu nevadí, že má v těle např. streptokoka, meningokoka… po celý život, a jiný na něj zemře – a nepomůže mu ani široká škála ATB, či kdoví čeho ještě. Proč? Proč někdo onemocní, jiný ne? Proč? Má „silnější“ imunitní systém? Pak se Tě opět zeptám: A próóóč?
Kde se nacházejí příčiny těchto rozdílných reakcí? Proč má někdo ustavičně rýmu, a jiný ani neví, jak vypadá, přestože se nachází ve shodném prostředí? Tak PROČ, PROČ??? – ty rozdíly…
Alopatické lékařství kráčí celá staletí bludnou cestou. Nestále vynalézá nové a nové chemické zbraně v boji s nemocemi… Jenomže jakýkoliv tlak (boj) vyvolá okamžitě protitlak – tedy odpor, boj. Nad nemocemi školská medicína NIKDY „nezvítězí“, i když soustavně referuje o nových rádoby úspěších, o skvělých preventivních opatřeních atd. Ve skutečnosti však zanechává za sebou spoušť v podobě statisíců zbytečně mrtvých pokusných zvířat, „vyrábí“ nové, dosud neznámé nemoci, na které vzápětí dodá na trh inovované super prášky…, a tak pořád dokola. Takže nakonec „léčíme“ následky původní léčby a člověk se motá v nekonečném bludišti trápení, kdy s ním doktoři zacházejí ne jako s živoucí, cítící bytostí, ale jako „s dalším kusem“ – a je jim vlastně jedno, co předepíší, kam jej zase pošlou. Nechci tímto tvrzením paušalizovat, ale praxe je v mnoha směrech přesně taková.
A když už tak hezky odkazuješ na články v novinách, prakticky shodný byl uveřejněn i v Mladé frontě dnes, ale s protinázorem.
A já Ti taky jeden článek doporučím – z tohoto týdne v Lidovkách (6.12.), jehož závěr je evidentně trefný:
"Lékařská lobby, média i farmaceutický průmysl stupňují tlak na vytváření nových diagnóz - a obratem nabízejí léky". Má název: Korupce? Ne, podle Ratha „jev“.
Tak se měj, milá Věro, a pakliže se někdy náhodně probudíš a spatříš i cosi za horizontem, věz, že se budeš v mnohém doslova stydět za to, co jsi tu kdy napsala – a jistě nejenom zde…
Ale v jednom Ti dávám zcela zapravdu: válka s větrnými mlýny bere zbytečně energii… -((
Je neúčinná jako ta Tvá pohádka o cukrových kuličkách, co se dokáží proměnit akorát tak asi v cukrovou vatu… Zkrátka – věda je věda, bez ní se prostě nedá žít… Škoda jen, že se už v historii lidstva tolikrát parádně sekla, že být jí, zalezu do zemljanky a nevystrčím ani nosík!!! P.