Přidat odpověď

Moje prvorozená dcera se vdala bez vědomí nás rodičů v šesti letech ve školní družině se svým stejně starým spolužákem. Nikdo ani já ani maminka onoho synka jsme nic netušili.
Proběhlo to asi takto. Jednou jsem jako každé jiné odpoledne šla pro dcerku do družiny. Zazvonila jsem na zvonek u dveří a čekala jsem na každý den opakující se "za okamžik ji tam máte", ale ten den to bylo jiné. "Mohla byste jít nahoru, to musíte vidět".V první vteřině to byl šok, ale když jsem to viděla musela jsem se smát. Stáli tam oba vedle sebe a drželi se za ruce, Kamilka obmotaná bílou záclonou a oný ženich, mimo jiné o hlavu menší,s buřinkou na hlavě. Kolem stály děti se svatebními dary, na stolcích občerstvení. Spolužák je oddávat a já i paní učitelka jsme se nesmírně bavily. Dcera už je ted páťačka a víme, že nic netrvá věčně i tato první láska pominula, ale obě moc děkujeme paní družinářce za příležitost vyzkoušet si to nanečisto.