Přidat názor k článku O Bílém kocourkovi

Pohádka je napsaná krásným jazykem, poutavě, napínavě, člověk si přímo vybavuje situaci, zvuky, atmosféru, takže si myslím, že malé dítě bude vyprávění poslouchat se zatajeným dechem...Připomíná mi to knihu o kocouru Modroočkovi, která byla v dětství moje oblíbená.Opravdu moc hezky napsané...Téma o lidské nelásce k černému kocourkovi také není nijak odtržené od reality, neb opravdu mnoho lidí, zejména starších, je pověrčivých a skutečně mají z černých koček hrůzu a chovají se k nim, tak jak je popsáno. Nicméně ta závěrečná pointa, spočívající v tom, že poté, co kocourek spadne do stoky a odbarví se, začnou se k němu lidé chovat jinak - lépe, se mi nelíbí. Jednak to vyvolává pocit, že proti hlouposti a pověrčivosti lidí nemá smysl bojovat a je lepší se "přizpůsobit" a nevyčnívat z davu, jednak, jak už tady bylo napsáno, ta stoka pak budí dojem vlastně něčeho pozitivního, když díky ní se kocourkův život zlepšil a navíc to může vyvolat v dětech dojem, že vlastně taková stoka plná chemikálií není nic škodlivého, když z toho kocourek vyvázl jen s odbarvenými chlupy. Některé podnikavější děti by pak nabyly dojmu, že kočka vydrží vše a třeba by se pokoušely i leccos se zakázaných lahviček v domácnosti na případné číče testovat.Přitom právě na nejrůznější chemikálie jsou kočičky velmi, velmi citlivé a mnohdy stačí kontakt s nepatrným množstvím a dopadne to špatně.
Spíš by se mi tam líbila nějaká zápletka, která by měla roruzlení v tom, že si lidé uvědomili, že nezáleží na tom, jak kdo (i kocour)vypadá, ale jaký je a sami změnili svůj postoj k černému kocourkovi.Pokud by tam nutně ještě něla být i ta stoka:-), tak bych navrhovala třeba situaci, kdy do ní spadne ten velký Hafan,(nebo lépe je blízko spadnutí - třeba na nějaké lávce, která se prolomila a Hafan je tam uvězněn nad stokou - to jen aby to nebudilo dojem, že ani pejskovi taková stoka nic moc neudělá) který pronásledoval kocourka; kocourek to náhodou uvidí a protože má dobré srdce a je chytrý,tak se rozhodne pomoci i svému úhlavnímu nepříteli. Zaběhne do vesnice a přiměje lidi (což se mu podaří snadno - jen ho uvidí, tak za ním vystartují ve snaze ho zlikvidovat)aby se vydali ke stoce, čímž vlastně zachrání Hafanovi život. Lidé si uvědomí dobrý charakter kocourka a začnou ho mít rádi bez ohledu na jeho zbarvení.

To jen, jak bych to asi převyprávěla já... Jinak černé kočičky jsou moc krásné, elegantní a spolu s mouratými u mě vyhrávají na celé čáře z celého toho množství nejrůznějších zbarvení a barevných kombinací, které lze mezi kočkami nalézt. Takže i proto bych ani v pohádce černého kočičáka neodbarvovala:-)))