Mila Evo, pro zacatek se omlouvam, znovu jsem si peclive precetla prispevky a zjistila, ze jsem se asi trochu unahlila pokud jde o tu "jedinou moznou cestu". Mas pravdu, ze (krom Very, ktera celkem jasne odsuzuje homeopatika) tady vlastne nikdo netvrdi, ze jen on ma pravdu. Tenhle pristup je mi zkratka dost znamy ze zivota, mnoho lidi si to skutecne mysli a tak jsem tomu ve svem prispevku dala mozna vetsi prostor, nez si to zaslouzilo.
Ze jsou treba prvne resit "akutni" projevy nez nase "duchovni" zdravi celkem dobre chapu. Kdyz tatinka porazilo auto, tak by me taku nenapadlo mu rikat at se nad sebou zamysli, ale supem frcel do nemocnice, kde mu chirurgove pomohli zustat na zivu. Jen mam pocit, ze mnoho lidi sve zdravi prestane resit prave ve chvili, kdy pominou ty akutni problemy, zjevne priznaky nemoci. Rekneme si a je to, mam to za sebou a dal se nezajimame, kdyz se nam pak nemoci dokola vraceji, divime se jak je to mozne. To jsem mela namysli tim, ze nekdo resi pouze priznaky. A jestli muzu, mam otazku, pises, ze to muj prispevek Ti pripada, ze nepripousti jine moznosti. Jak to? Chci rici, cim? Jake jine moznosti nepripoustim? Nechci aby to tak pusobilo a tak si rada prectu, proc Ti to tak pripada.Diky za odpoved!
Předchozí