Přidat odpověď

Náš prcek na nočník nechodí, nemluví, neusíná sám... ale upřímně řečeno já to moc neřešim - prostě si počkam. Druhý mimčo se nám narodilo, když ještě nechápal, že lidi se nemaj píchat do očí (nemyslel to zle, ale nechápal, že to je nebezpečný) a podobně, ale tyhle věci se naučil docela rychle - asi pochopil, že to je opravdu důležitý a navíc mimčo se samo ozvalo pláčem, takže teď už je to skoro úplně dobrý - před ostatníma dětma si naše mímo dokonce brání - nikoho na něj nenechá sáhnout, sám si s nim hraje, pusinkuje ho a tulí se k němu. Musim ale říct, že je poměrně samostatnej - vydrží si hrát sám docela dlouho (což ale neznamená, že si chce hrát sám zrovna když chci kojit, nebo když mimčo koupu - ale i to časem čim dál líp chápe - stejně neni jiná možnost). Já ho ale necham dělat cokoli, co neni nebezpečný, takže třeba hodinu "meje" nádobí a pak společně vytítáme kuchyň, sám si maže chleba, zatlouká kolíky do prkýnka... většina hraček ho ale nebaví - přirozeně chce dělat totéž, co my (bohužel se to nevztahuje na nošení a uspávání brečícího miminka - ani by ho neunes, ale že by to byla úleva :-) )