Přidat názor k článku Do poslední kapky mléka aneb Kdo nekojí s námi, kojí proti nám!

Tak mně zjistili ve čtyřech letech atopickej ekzém (mimochodem kojená jsem byla rok), do patnácti jsem neměla účinnější mastičku, až jsem jednoho dne přišla k doktorce "tohle jsem vyzkoušela u tety a pomáhá mi to, tak to chci", když si doktorka všimla, že jsem těhotná (v 23 letech), upozornila mě, že mastička, kterou od patnácti používám obsahuje kortikoidy, takže ji nemohu používat v těhotenství a během kojení - zrovna včera jsem psala do jíný diskuse jak to probíhalo, tak to s dovolením zkopíruju: měla jsem tělo na mnoha místech rozdrápaný do masa, v největších vedrech jsem chodila v dlouhym rukávu a kalhotech, abych se nedrbala, celý noci jsem nespala a proseděla jsem i několik hodin ve vaně pod sprchou, která mírnila svědění, o hysterických záchvatech a pláči snad ani nemusim mluvit. Kožařka mi odmítala cokoli dát, že už mi zbejvá „JEN“ pár tejdnů. V porodnici na mě koukali jak na zjevení. Pak jsem nějakou dobu kojila a teprve potom mi doktorka řekla, že bychom mohly udělat test na co jsem to vlastně alergická. Bohužel je toho tolik, že neni možný se tomu vyhnout, takže když jsem otěhotněla podruhý, rychle jsem se stavila na kožní pro hormonální mastičku dokud na mně nebylo nic vidět a jedno namazání tak po třech týdnech (když se blížila krize) mě udrželo v relativní pohodě až do narození miminka. Vůbec nepochybuju, že jestli chceš dětem dát to nejlepší, měla bys jim dát hlavně spokojenou maminku – ta je pro mrňousky střed vesmíru :-)