Přidat názor k článku Rodičovský příspěvek

Milá Elke, nejdřív takové malé zamyšlení.Taky jsem pracovala od 18ti, ale mně bylo 18 v roce 1989 a můj nástupní plat činil 1.700,-Kčs a ještě pár let potom byť stoupal tak postupně nepřesáhl 5.000,-. Pokud jde o šetření, tak šetřit na byt při takové inflaci, která byla v letech po revoluci.... Zkrátka můj plat nestoupal tak rychle, jako cena bytů - a takových nás tady jistě bude víc.
Ale z jiného soudku,po několika letech jsem podlehla "kapitalismu" a sehnala si práci,která byla sice psychicky náročná a časově od nevidím do nevidím,ale postupně jsem se vypracovala na víc než nadstandartní příjem. Takže v současnosti nám chybí poslední tři splátky na byt a na MD jsem měla taky slušně naspořeno. Zároveň jsem spořila i při mateřské a krátce po narození druhého mimi mi přibude na účet slušná suma.Neboli mohla bych patřit k těm , co tady nejsou nadšené z dalšího zadlužování státu atp. Taky jsem před lety byla taková, pokaždé když jsem otevřela výplatní pásku a viděla ,kolik odvádím státu, ať už na daních nebo na sociální a zdravotní pojištění, pěnila se mi krev a při pohledu na hospodu,co jsme měli před bárákem, přemýšlela kolik romských obyvatel jsem právě podpořila. Ale teď na to koukám jinak,pominu-li, že díky tomu, že máme děti pomáháme velmi budoucí ekonomice státu ,tak si říkám jedno "jak mi stát vrací ty peníze ,co jsem mu kdy odvedla z platu ? " Velmi podporuji názor, že každý občan by měl mít svůj individuální účet, kde by viděl , kolik si naspořil na důchod a není tohle něco podobného ?
Věřím, že najdu spoustu kritiky za svůj názor, ale já když si uvědomím, kolik peněz jsem státu kdy odvedla a ještě odvádím, tak pěním, když vidím tu almužnu, kterou mi stát přispívá na to , aby měl k dispozici nové daňové poplatníky.