Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Na stará kolena

Ahoj Libíku a ostatní, nedá mi to nepřipojit sem naši čerstvou rodinnou příhodu. Mám tříapůlletou Betynku, která se mi narodila za svobodna a manžela, kterého jsem si vzala před rokem. Bety si zvykla říkat mu jménem a dohodli jsme se, že jí nebudeme říkat, že on je teď její tatínek, ale počkáme, až jak se to vyvrbí samo. Manželovi je skoro padesát, nevypadá (podle mého) staře, ale je černovlasý a tím pádem i dost prošedivělý. Chodí pro Bety do školky.
Jednu neděli ráno přišla Alžbětka k nám do postele a povídá manželovi: "Hele, že jsi můj táta?". Manžel na to rozechvěle, že pokud by si to přálala, byl by rád. Na to Bety: "Já si to hned myslela, že jsi můj táta, ale ve školce všechny děti říkají, že jsi můj děda."