Článek se mi strašně líbil, zejména část s unáhleným přáním přirozeného porodu. Nedávno jsem se moc pobavila - kamarádce se narodilo první miminko. Celé těhotenství brala velmi vážně, změnila během něj gynekologa (protože na dotaz, kterou porodnici by jí doporučil s ohledem na to, jak tam respektují porodní plán, jí řekl, že porodní plán je :"tlačit, tlačit, tlačit"), v poslední fázi těhotenství docházela jak k nové gynekoložce, tak do nějakého porodního domu (a dostávala tak často velmi rozporuplné informace) a rozhodla se pro ZCELA PŘIROZENÝ porod. Když mi pak líčila, jak to probíhalo, svíjela jsem se smíchy. Shrnutí: "Porod byl skoro úplně přirozený, na začátku (když se dlouho nic nedělo) mi dali k děložnímu hrdlu tabletku, ale fakt takovou úplně maličkou, jako nic, pak mi teda doktorka doporučila trochu epiduralu, no tak jsem ji respektovala, a ke konci mi dali oxytocin, ale fakt strašně maličko".
Předchozí