Ted si vzpominam, jedna moje znama pracovala v nejakem call centru normalne osm hodin denne v pracovni dny a navic kazdy druhy vikend dvanactky. Teprve kdyz ji sefova "s litosti" rekla, ze ma malo lidi a ona tedy bude muset vzit dva vikendy po sobe, tak si mi prisla stezovat, jaka je z toho strasne unavena a jak ji to ubiji. Vubec ji predtim nenapadlo, ze je neco v neporadku! Plat mela mizernej, bylo to v Praze, kde takovych praci sezene za tejden pet. Smlouvu mela normalni v poradku, ale ucetni ji ty prescasy tak nejak rozuctovavala do hodin normalni pracovni doby a vysvetlila ji, ze je to pro ni tak lepsi. Taky ji (zamestnankyni!) vyhrozovali kontrolou z uradu z prace, ze se ji museji za kazdou cenu vyhnout.
Presvedcila jsem ji, aby odesla, ale ty zensky, co tam zustaly, maji stejne podminky porad. Sice nakonec sla na urad prace, aby tam kontrolu poslali, ale bud byly urednice neschopne, nebo se ta znama chovala jako zmateny prosebnicek, proste nijak to nedopadlo.
A tyhle lidi pak kazi pracovni podminky i tem, ktere se sebou zametat nechat nechteji.
Předchozí