Přidat názor k článku Do poslední kapky mléka aneb Kdo nekojí s námi, kojí proti nám!

Evelyn,

taky mám ještě v paměti momenty, kdy jsem plakala a nahlas křičela bolestí z rozkousaných bradavek, když se malá snažila přisát, a dětská sestra mi jen chladně řekla - asi se málo snažíte, musíte se víc snažit! No to víš, že jsem řvala ještě víc, ale tentokrát lítostí - měla jsem (nejspíš oprávněný) pocit, že se už tak snažím nad hranice svých možností). A to bylo prosím ve Vrchlabí. Jinak tam skoro všichni ostatní byli prima, ale taková jedna ... sestra mi dokázala to kojení docela znechutit. Myslím, že kdo i jen slovíčkem ublíží mamince v šestinedělí, toho by měl čert píchat do zadku rozžhavenýma vidlema. Když všechno nejlepší ze sebe dáme tomu miminku - svoji krev, bolest, svůj spánek - a pak máme slyšet, že to ještě není dost... to jsou fakt i ty vidle málo.