Přidat názor k článku Do poslední kapky mléka aneb Kdo nekojí s námi, kojí proti nám!

Ahoj Kláro,
nedá mi to, abych nedodala pár informací. Tak tedy - samozřejmě se dědí dispozice k alergickým reakcím, tzv. atopie. Větší míra se přisuzuje matce, což je pochopitelné vzhledem k maternálnímu efektu (prenatální vývoj dítěte v těle matky). Imunologický systém je tvarován právě již před narozením a zdá, se, že např. stravou se sníženým množstvím alergenů může matka už v těhotenství příznivě působit na své dítě a to zejména tam, kde je právě předpoklad vývoje alergie (např. oba rodiče alergici = riziko pro dítě asi 70%). Tato nízkoalergenní strava by se měla uplatňovat (např. podle článků z odborného časopisu ALERGIE naklad. TIGIS) již ve 2. trimestru. Vliv diety pouze ve třetím trimestru je sporný, neboť hlavní "okno" pro vývoj imunitního systému je uváděno právě mezi 5.-7. měsícem. Mně samotné bylo velmi důrazně zakazováno během těhotenství pít mléko - nad čímž ovšem gynekoložka kroutila hlavou :o). Takto rizikové jsou zejména v amerických pracech uváděny např. různé oříšky, ale místy i ryby nebo vejce. Alergeny se jsou schopné dostat k dítěti placentou během nitroděložného vývoje. Po porodu se část alergenů z potravy vylučuje do mléka a samozřejmě opět takto může ovlivnit dítě. Poměrně často se nacházejí protilátky proti potravinovým alergenům již u plně kojených dětí. Takže - ať už jsou výsledky výzkumů jakékoli, faktem je, že pokud si kojící maminka malého potenciálního alergika např. říká, že má nakonec jen pylovou alergii a ty oříšky jí tak chutnají tak si je dá - no zřejmě pro své dítě nedělá to nejlepší :-(. Takže je to i o tom, nakolik maminka konzumuje to co by neměla. Pokud při kojení maminka-alergička vypije litr či dva mléka denně, její miminko je bílkovině kravského mléka vystaveno také, bohužel. Samozřejmě běžné kojenecké mléko není také optimální varianta, to by se muselo uvažovat o nějakém vysoce hydrolyzovanám přípravku pro výživu kojenců - ale ani to není vždy ideální.

Ještě něco málo ke složení mléka. Když se sledovalo složení mateřského mléka atopických maminek, zjistil se v něm nedostatek některých cytokinů aj. Ty za normálních okolností právě způsobí, že po určité době dítě začne cizorodé látky z potravy tolerovat. Maminky s alergií bohužel nemají možnost tohle svým mlékem výrazněji ovlivnit - těchhle tlumivých látek právě ony mají v mléce málo. Tak - a teď co by si měl z toho člověk přebrat, opravdu nevím. Před chvilkou jsem se dívala do článečku o kojení a imunitě ( z Annals of Allergy, Asthma, Immunology) a i tam přiznávají, že výsledky jsou nejasné, často se neprokáže žádná souvislost, ještě častěji je to souvislost krátkodobá, např. do 2 let či nejvýše do 4-5 let věku dětí. Skoro bych řekla, že něco jako velkoplošný podrobný a vyčerpávající výzkum se nechce platit zastáncům ani z jedné stran, protože - kdo ví co by vyšlo, že :-).
Ahoj, Jana