Přidat názor k článku Do poslední kapky mléka aneb Kdo nekojí s námi, kojí proti nám!

Rodičovství jde pojmout různě, ostatně jako všechno v životě. Osobně je mi též bližší vyhledávat akce a prostředí, kam mohu vzít děti s sebou. Neotravuje mne trávit s nimi čas, mají víc příležitostí "okoukat", jak se chovat v restauraci, na koncertě. Babičky nemáme, děvče na hlídání jednou snědlo dítěti jogurt, protože ho "nechtělo", takže příště utrum. Pokud bylo potřeba, byly děti v práci, na obchodním jednání, na pohřbu..., prostě všude. Nese to s sebou ochotu ústát narážky, že restaurace nejsou jesle, sebevědomí požádat o uvaření jídla pro mrňouse, pokud nelze nic vhodneho vybrat z jídelního lístku a neslyšet moralisty, kteří míní že dítě by mělo v tu či onu dobu dávno spát. S nadhledem pominout, že malé dítě občas nezachová potřebné dekorum :-). Toho rozhodně není schopen každý.
Civilizovaná žena má však právo rozhodnout, jakým způsobem bude krmit svoje dítě. I nepopulární věci je vždy lepší dělat promyšleně a s jistotou, že "takhle" to prostě chci i se všemi potenciálními riziky. My s odlišným názorem se můžeme tiše divit, ale jsme-li dost zralí, budeme to respektovat. Stejně tak nemá valného smyslu vyčítat si nezdařené kojení ještě mnoho let poté, když synek už dávno chodí s kamarády na pivo :-). Zažila jsem paní, která se už v porodnici rozhodla nekojit. Její důvody byly pro mne naprosto nepřijatelné, ale i tak si myslím, že její dítě má dobrou matku - osobu, která má šarm, sebevědomí a vyzařuje z ní klid a jistota. I toto je v dětství potřeba, s přibývajícími roky dokonce víc než mléko.