Přidat názor k článku Neulehčovat, co může zvládnout sám…

Kdyz vrozeny sedy zakal mela mamka Vitka, otec ne, a zdedil jej i Vitek, pak jde o autosomalne dominantni typ dedicnosti - v paru autozomu je jeden gen defektni. Ten defektni gen presel i na Vitka a tedy pravdepodobnost narodeni jeho ditete je take 50 na 50 %.
Nevim, zda je mozno zistit vrozenou kataraktu z testu plodove vody.
Ctu tady mnoho prispevku o tom, aby rodice, kteri vedi, ze se im muze narodit postizene dite, jej na svet neprivadeli. Jenomze ono se muze a NEMUSI narodit se zdedenym postizenim. Lidska touha mit potomky neobchazi ani tito rodice i kdyz jde o dedicnost 50 na 50 %. Je to silnejsi.
Nikdo se nesmi opovazit jej za to osocovat, protoze pak nejste o nic lepsi jako lide ze stredoveku, kteri mneli taky takovy nazor a matku, ktere se postizene dite narodilo odsoudili na hranici za obcovani s dablem, jejichz plodem je toto dite.
Pak, i kdyz by se dalo zjistit z plodove vody, ze dite je se zdedenou zrakovou vadou, dame jej jednoduse pric? Zbavime se jej predem? Protoze po porodu by to byla uz vrazda? To mi pripada jako ze staroveku, kdy se postizene deti hazeli po narodeni do more, nebo je zabili jinym spusobem, nebo takove deti pouzivali na tezke otrocke prace kde se servali az ke smrti? Dnes tohle jednoduse udela interrupce ... Kdo jsme abychom rozhodovali za druhe a o druhych?
Tato spolecnost zdaleka neni vyzrala, protoze kdyby byla, necetla bych tu takove zdecimovane prispevky.
Pribeh Vitka a jeho mamky zdaleka nemel vyvolat diskuzi timto nenormalnim smerem a zabyvat se otazkou zda muzou rodice kteri vedi, ze se im muzou narodit postizene deti, privadet na svet deti nebo ne. Pribeh chtel ukazat jak se zivot takoveho ditete muze alespon priblizovat k plnohodnotnejsimu. Vitek nevi co je to videt dobre, protoze se s vadou narodil. Kdyz to nevi, nema ceho litovat. Litost pociti az od okolnich lidi, kteri mu ji daji nevhodnym zpusobem najevo. Uvedomuje si, ze to i ono nemuze delat tak jako lide co vidi dobre, ale dovede takhle zit s pomoci rodiny a s pomoci optickych pomucek - kamerova lupa, bryle a jine pomucky. To, ze na jedno oko uz nevidi, to je vysledek sekundarni komplikace, ktere se podle meho nazoru dalo predejit.
Dnesna spolocnost nas tlaci do nazoru, ze z ceho neni osoh nebo penize, to je pro nas zbytecnou zatezi - i ruzne postizeni lide. Lide, vzpamatujme se! Nenechme se tlacit do necoho takoveho. Spolecnost, ktera se dovede postarat i o postizene jedince a pomahat jim v kompenzaci a samostatnosti, takova je spolecnost vyspela a civilizovana. Pomahat tim, kteri to potrebuji - nepovazuje je za suchou vetev spolecnosti, kterou lze jenom odrezat a zahodit.
Vsem odkazuji, at jsi prectou knihu od pani profesorky Vagnerove - Oftalmopsychologie detskeho veku. Pak vas to priblizi k civilizaci.
S pozdravem