Přidat názor k článku Do poslední kapky mléka aneb Kdo nekojí s námi, kojí proti nám!

Ahoj Monty,
myslím si, že vše se má brát s rozumem (a to i mateřství). Když se narodil náš nejstarší syn (před skoro 10 lety), byla jsem široko daleko jediná, která kojí. Kojila jsem do roku a půl a ne proto, že je to zdravé a pro miminko nejlepší, ale proto - přiznávám - že to bylo pro mě pohodlné - pracovala jsem doma a neměla jsem moc času se "patlat" s lahvičkama atd.O zhubnutí nemůžu podat zprávu, protože při prvním klukovi jsem měla to štěstí, že jsem nepřibrala ani kilo a když jsme jeli do porodnice, tak se jeden medik podivoval, proč jdu rodit v šestém měsíci :-)). Když se narodil druhý syn, také jsem kojila do více než roku, ale tam byl důvod spíš jeho zdraví - při pokusu o odstavení se projevila silná alergie na kravské mléko a veškeré jiné náhražky a tak kojení vlastně bylo jedinou možností jak ho vypiplat. Hubnutí - opět nula, zůstaly mi sice 2 kila, ale ty jsem shodila spíš díky kolotoči s dětma než díky kojení. A náš nejmladší je kojený pouze 3 měsíce - prostě byl hladovec a mléko se jaksi netvořilo v požadovaném množství (i přesto, že předchozí 2 děti měly mléka tak, že bych mohla kojit celou Prahu :-))) A hubnutí - tentokrát mi zůstalo osm kilo, pak jsem ještě 3 přidala a potom všechno pracně shazovala pomocí přísné diety a tvrdého dohledu a ruk mojí rodiny :-)) (lesopark by mohl vyprávět - co ten zažil nadávek na adresu příslušníků naší rodiny ...)
Takže ponaučení - každá jsme jiná a každé těhotenství, porod i dítě jsou jiné - nedělej si výčitky svědomí a dělej to, co uznáš za vhodné, zvlášť pokud máš zdravotní problémy.
Měj se fajn