Přidat názor k článku Do poslední kapky mléka aneb Kdo nekojí s námi, kojí proti nám!

Mile divky a zeny,

dekuji Vam vsem, co jste napsaly par povzbudivych vet. O tom, ze vlastni slintajici a ubrecene dite Vas dvakrat nepritahuje, ze jste k nemu ziskaly vztah az v 5. mesici a podobne. Kdyby se mi to stalo, zhrozila bych se sama nad sebou a myslela bych si, ze to je hrozny prusvih.

Rozhodnuti "jit do toho", ale bez te vnitrni touhy, bylo pro me hodne obtizne a prave to je pricinou nejistoty, kterou citim. Na druhou stranu uz to kvuli veku nechci odkladat... Nechci se dockat toho, ze pak uz "v tom budu mit jasno", ale telo uz treba bude stavkovat...

V sobotu jsem sebrala odvahu a prozkoumala zpozdenou menstruaci tehotenskym testem. Vysel - negativni. No dobre, jenze je pondeli (8. den navic) a menstruace stale nikde...

A jak to probehlo? I kdyz byl test negativni, nechala jsem ho lezet v kuchyni. Pomalu dojidam snidani a najednou ke mne manzel bezi s uzasem v obliceji "Ta druha carka se tam vytvorila!" Vyskocim od stolu a ona tam opravdu byla - nakreslena tlustou cervenou fixou. A pak uz jenom hrozny smich...
Tak jsem si zas sedla, vydechla a pak jsem se smala taky... Pry chtel, abych mela aspon naladu pozitivni. Nekdy premyslim, na co ja jeste potrebuju male dite, kdyz uz mam doma jedno velke...