Přidat názor k článku Jak jsem se nervově zhroutila

Bell - opět výborný článek.
Taky jsem u svého prvního syna něco podobného zažila a taky jsem si vyslechla ty rady co mám a co nemám dělat. Připadala jsem si jako neschopná matka, protože jsem:
1) dítě trápila hlady (přibíral kolem 1 kg za měsíc)
2) brala si dítě do postele
3) nenechávala vyřvat
4) nedokázala jsem zajistit, aby mi dítě spalo
Taky jsem v té době četla při kojení, ale on se ani nechtěl tak dlouho kojit, takže jsem spíš celý den strávila nošením mimča v rychlém tempu. Jedla jsem prakticky jen starý chleba - bolelo ho bříško.
A deprese mi dodávaly příměry: nervní dítě = nechtěné dítě (dítě jsem si velice přála), nervní matka = nervní dítě.
Ve 4 měsících přišel zásadní obrat a Jirka mi začal nádherně spávat, sice opět i se mnou v posteli, ale já se stihla najíst, obléct a v klidu si číst knihu a i teď je z něho vcelku klidné dítě - uvidím, co přinese puberta.