Přidat názor k článku Jak jsem se nervově zhroutila

no jo lola se svým krásným slohem a diplomacií to napsala tak krásně, že se k ní naprosto za všechno přidávám:) nevím co to je se nevyspat, nevím co to je utěšovat řvoucí dítě, vše jsem vždy zvládala bez problémů, malá nebrečela, usmívala se a broukala nebo spala. od 5. týdne celou noc... každopádně taky nějak tuším, že druhé dítko nám to vynahradí:) teď je z kočičky docela drak, kolikrát mi přijde divočejší než děti co byli jako mimina uřvané:), ale stále je pohodová a veselá, převažuje radování ze života a učení nových věci. každopádně stále si sama dlouze vyhraje a největší zábava je vysedávání u tv:( teď když je nemocná je to výhoda, protože prý (podle dr.) má být vklidu:) takže mezi skákáním z gauče a lezením do výšek (to začala dělat až nedávno, dřív spíš si hrála vklidu, ale vím, že divočejší děti tohle dělali už před rokem:) vysedává i tři hodiny vkuse u tv bez hnutí brvy, takže ten klid v sobě stále zčásti má:)

a ještě něco. ségra měla první dítě naprosto hodňoučké, spavé, nebrečící, druhé vypadalo,ž e bude taky takové, ale po třech týdnech se z ní stal řvoun:) je to sranda, jak jsou odlišné a jak si madam ve třech měsících umí hezky od plic poručit! v životě se to těmhle dítkům neztratí:)