Přidat názor k článku Každé dítě se naučí spát!

Také jsem byla vždy proti vyplakání dítěte. Máme roční holčičku, už jako malé mimi spala v noci moc pělkně, když se vzbudila , nakojila jsem a spalo se dál, v noci v její postýlce nad ránem u nás. Když ji něco trápilo spla u nás celou noc. Před dvěma měsíci nastala změna, v noci se vzbudila já ji nakojila a ona nemohla dlouho usnout, nechtěla vstávat, ale chrula se a chrula a zabrat nemohla i několik hodin. Zpočátku zabralo, kdyzž jsem ji dala k ní do postýlky a držela za ruku než usnula, ale pak ani to nefungivalo, ani v naší posteli ani u ní. A tak byla permanentně nevyspalá, k tomu se navíc přidaly problémy s usínáním přes den. přemýšeli jsem nad tím co se děje, nad zoubky, jestli nemá moc rušný den atd. atd., - zkusili jsme být víc doma, nedělat velké změny ..., ale nic nepomáhalo.
Když měl manžel teď v lednu dovolenou, odstěhovali jsme se na noc do obývacího pokoje. První noc pofňukávala od deseti do půlnoci ( neřvala) opravdu jen pofňukávala, občas jsem se na ni koukli pohladili a zase odešli, pak zabrala a spala až do rána. Druhou noc to samé půl hodiny. Pak spala 3 dny naprosto v pohodě celou noc. Přestěhovali jsme se zpět, nad ránem pláč, nakojila jsem a chvíli byl pláč. Dnes už spala celou noc až do šesti, po nakojení do půl osmé. Přes den začala zase usínat sama a to v pravidelných časech, což když jsem uspávali , tak se to vůbec nedařilo. Máme zase usměvavou a vyspalou holčičku a navíc i já a manžel jsem vyspalí - což je takový příjemný bonus. Malá je teď daleko tulivější, víc zase nosíme v šátku. Netvrdím, že je to ideální cesta, ale u nás to takto zafungovalo, a i přes ten pláč to to má svá pozitiva. Co vy na to? Snad mě neukamenujete jako krkavčí matku, jak se tady na rodině občas stává.