Přidat názor k článku Každé dítě se naučí spát!

Mě se to zdá být také přehnané. Některé příspěvky mi ani hlava nebere. Omlouvám se. Mám dvě, nyní jíž velké děti, ale NIKDY s námi nespaly v jedné posteli. (Kromě nemoci, vysoké teploty, bolavých oušek apod. samozřejmě). Měla jsem postýlku umístěnou na dosah ruky, kolmo k letišti. Obě spaly cca od 3 měsíců celou noc (tj. od 21.00 do 7-8 ráno). Kojila jsem oba asi tak do roku. Dcera spí od 4 let ve svém pokojíčku, syn se k ní nastěhoval ve dvou letech. Každé ráno přiťapkali a zavrtaly se k nám pod peřinu, mazlili jsme se, blbly... bylo to moc hezké :-)
Nejsem zastánce toho, aby novorozeně bylo od začátku ve svém pokoji (jako to udělala kamarádka, hned po návratu z porodnice dala syna do svého pokojíčku, sice měla chůvičku, ale i tak .. já bych neměla klid..). Ale když spinká půl metru od rodičů, není to žádné týrání, ale samozřejmost. Každý má svojí postel. Ono miminko si velice rychle zvykne spát mezi rodiči, jakmile ho tam jednou dáte... pak v postýlce pláče, pochopitelně.
Ale je to na každém jaké si to udělá.
Já si myslím, že maminka, která má vedle sebe miminko v posteli nesmí tak tvrdě, jak by mohla. A navíc sex a důvěrnosti a mazlení s manželem jsou také dost důležité. Aspoň pro mě tedy ano.