Přidat názor k článku Každé dítě se naučí spát!

Hannah, díky za krásnou odezvu na článek. I mně přišla metoda "kontrolovaného pláče" nesmyslná, vlastně příšerná. Když je dítě dost velké (kdy, to musí usoudit každá matka...) chápu, že místo uspávání nošením, na balónu nebo u prsa (obzvlášť když přestává kojit a dítěti je rok, dva...) začnou dítě dávat víc a víc do postýlky. Kamarádky to ale dělaly tak, že vedle dítěte seděly a držely je za ručičku, případně hladily dokud neusnulo. Pokud plakalo zoufale nebo hystericky, chovaly jej. A mají pohodové, dobře usínací děti, žádné s nimi nespí v posteli. Ale na druhou stranu, asi by to tolika matkám nevadilo:)
Můj bratr začal s rodiči spát až ve svých asi čtyřech letech a vydrželo mu to do asi osm let.... Pak už k nim přecházel kolem půlnoci, tj. usnul v pohodě ve své posteli, ale i jako dvanáctiletý se ještě v noci probudil a šel za nimi. Proč? Nevím, je to flegmatik a pohodář, nikdy nebyl nervozni, vystresovany... Prostě tu potřebu měl a co na tom že nebyl mimino. Já jsem s rodiči zase nikdy spát nechtěla, ale pokud si náš čtyřměsíční brouček, který usíná ve své postýlce rád a vždycky bez pláče (jo, máme asi štěstí, nebo i tím že jsme ho nikdy nenutili, nosila jsem ho x hodin denně ve vaku,když chtěl, spali s ním pár nocí v posteli, nenechávali plakat...nevím, čím to je)jednou bude chtít spát s námi a přijde, nevyhodím ho. A pokud bude spací krize kolem půl roku, roku a spánek s námi bude řešení, ráda to udělám.
Rozmazlené děti nejsou ty, které spí s rodiči v posteli, ale ty, které mají skoro všechno a neváží si ničeho. A to je na hony daleko od vstávání k dětem.
Mimochodem, naše dětská doktorka mi včera říkala, že ona musela vstávat k mladšímu synovi třináctkrát za noc až do jeho tří let. A necítila jsem z ní žádnou lítost; spíš teď, když už má oba syny velké jí tyhle chvilky chybí.
Ještě jednou díky...spánek v posteli s rodiči je každého věc, já se při tom třeba nevyspím, pořád malého hlídám, jestli jsem mu nepřetáhla peřinu přes hlavu, jestli mu manžel neleží na ruce...pro mě to asi není, ale kdyby malý moc chtěl:) omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale je mi líto dětí, které matky takhle nechávají samotné uřvat, místo aby je pochovaly nebo seděly vedle nich a držely je:/