Majko, Eriko a ostatní,
nevadí mi stejnou věc psát víckrát, jsem zvyklá od dětí :-), takže:
Dítě spí s námi v pelechu. Spí 12-13 hodin bez probuzení. O deku se netaháme, protože máme každý svoji, ale je fakt, že dítě v noci se v noci tulí k nám, jenže my to tak nějak vnímáme i ve spánku a oba ji přikrýváme, když je třeba (není to moc často a rozhodně nám to nevadí). Ruce jí do obličeje neházíme, neházíme si je totiž ani sobě navzájem, asi všichni spíme nějak extrémně klidně. Nechrápeme ani jeden, ale i kdybychom chrápali, dítě by na ten zvuk bylo zvyklé z těhotenství.
Rozhodně nejsem dokonalá matka, nežiju jen pro mateřství, ale RESPEKTUJU své malé dítě a jeho potřeby. Přesto mám dost času na své zájmy, ale nevadí mi, když je dočasně trochu omezím. Protože na své záliby jsem měla dost času před dětmi a budu mít dost času i v budoucnu, ale malé dítě mám právě teď a mám pocit, že PRÁVĚ TEĎ je důležité se tomu dítěti tak nějak víc věnovat,protože PRÁVĚ TEĎ je to dítě slabé a bezbranné a PRÁVĚ TEĎ ho taky můžu v dobrém hodně ovlivnit.
Znovu připomínám, že ještě před pár desítkami let se malé děti operovaly bez jakéhokoliv umrtvení, tvrdilo se, že "necítí bolest", protože při těch zákrocích neplakaly.
Předchozí