Musím přiznat, že moje dítě není v tomhle směru problémové a asi to nebude tak úplně moje zásluha.
Ale když někdy v 7. měsíci (+ -) nastala krize, taky jsme tomu chvíli podlehli a manžel dítě doslova pomaloučku uklepával na rukách, aby spalo. Chyba. Bylo to čím dál horší. Tak jsem se pídila po informacích a dočetla jsem se o jiné metodě. Fungovalo to jako zázrak.
Proč bych měla odmítat metodu, která nejen zajistí spánek celé rodiny, ale hlavně dítě začne spinkat jako andílek? Spánek posiluje imunitu, zlepšuje možnosti pohodového normálního vývoje. Dítě vnímá přítomnost a lásku rodičů (obou rodičů) během celého dne – při každodenní péči, a nejen tak, že ho nějaká fanatická matka neustále dusí na hrudníku.
Myslím, že nikdo nemá patent na rozum a jediným důkazem správnosti našich činů je pohled na naše dítě. Je veselé? Komunikuje spontánně? Vyvíjí se dobře? Je zdravé (po odečtení vrozených a geneticky podmíněných potíží, samozřejmě)? Pokud ano, má dobrou matku, ať připadá jiným jakkoli krkavčí.
Předchozí