ZooZo a kdyby to nezabralo?
nemluvíme přece o patologii (11 let? proboha!) mluvíme o malých ubrečených, nešťastných prťávkách, co hledají jistotu a bezpečí a nalézají ji u rodičů, u mámy....
naše prťávka tak spala do roka, možná do 13 měs, nejsem až tak extrémní případ, zvykla si na postýlku poměrně rychle poté, co se přestala v noci kojit, znovu opakuji, že k tomu sama dospěla....
mám to podobné jako Libik, moje starší děti zatím tedy nespí s nikým jiným, ale na druhé straně ani se mnou....spí ve svých postelích...a výchova byla stejná...nechápu pořád proč se v tom rýpete.....
zrovna tak jako ty máš veselé, zdravé , dítě, zrovna tak je to u nás. Není na mě fixovaná, spí i u babičky, nevidím na ní nic závadného.....
tys to dokázala, já ne, u nás se to jen posunulo o několik měsíců, vyhovovalo nám to takhle, vám jinak....proč je nutnost se o tom neustále dohadovat....
moje kamarádka má nespavce, které mu jsou 4 roky, přesto že má svůj pokojíček, stále se budí a chodí spát k nim, taky jsem se jí pokoušela "radit", ale potom co vidim, jak ona je z toho nešťastná a jak neví co s tím, tak je mi jí fakt líto a jsem jenom ráda, že u nás to proběhlo tahle dobře....takže vy, co máte spavé děti, buďte rády a my co jsme měli nebo máme nespavce se v tom holt povezeme dál a počkáme až je to přejde...
přestaňte nám vnucovat, že jste úžasné a perfektní matky, co všechno zvládnou, a my vám přestaneme říkat, že jste krkavčí:-)))
(já to ale neříkám, páč se sama za krkavčí tak trochu považuji)
Předchozí