Přidat názor k článku Každé dítě se naučí spát!

Tak jako by tady ta mírně vzrušená debata vyvolala u nás doma problém...Můj mladší syn vždycky dobře usínal, bez uspávání,prostě nazdar, dudlík, zhasnout, papa..Věnuje se v té době staršímu synovi, čteme, takže i když tam vyjímečně trochu brečel, nechodila jsem k němu, za chvíli byl klid.Tak od půlnoci sečasto probouzel, ale stačilo pohladit, dudlík a znovu hned spal...
Teď ty poslední dny se nějak zbláznil, večer řve a řve, vyžaduje držet za ruku a ležet na posteli u něho, jakmile si ho přendám dopostele, okamžitě jako vždy utíká..Nakonec ale asi po hodině až hodině a půl usíná...
Dneska v noci se ale probouzel pořád a ne a ne usnout, byl jak takový ta panenka se závažím dole, kterou nejde položit, okamžitě vyskočí zpátky...Po několika marných pokusech jsem unaveně ležela vedle něj v posteli, on řval v postýlce a já nedělala nic...Manžel už to nevydržel, šel za ním, položil ho a nad postýlkou ho hladil po tváři a vyprávěl mu tam, jak už všichni spí, i medvídek a auto a já nevím co ještě, porušil tím mou zásadu, že na dítě se v noci prostě nemluví...Seděl nad ním asi půl hodiny, dítě už oddychovalo, jenže jakmile se chtěl vzdálit, všechno začalo nanovo...Manžel mi řek, že třeba kdyby on ho hladil, držel vleže a já ho přes příčky postýlky držela za ruku.... Že by třeba pak nebrečel....Tak to už jsem nevydržela, prohlásila, že už vidím, jak tam budeme zítra oba poskakovat třeba v oblečku Spidermana, jeden hladit po tvářičce, druhej po ruce a svorně při tom zpívat " Tichá noc...." Tak to teda ne..
Dopadlo to tak, že manžel spát jinam, a já ho prostě nechala vyřvat...Přecházelo to ze žalostnýho tónu do vzteklýho a asi po půl hodině jen do vzlyku a pak konečně usnul..Ráno svěží, usměvavej, já docela hotová...
Dneska budu bojovat zas, nebudu u něj sedět celé noci, fakt ne. Kdyby to bylo miminko, budiˇž, je mu 16 měsíců...
Každý ať si tohle řídí sám, podle dítěte, podle sebe, podle jak to komu vyhovuje....