Mozna to tady nekde bylo, ale nezvladam to vsechno precist...
Adelka ma 13mesicu a usinani neni hrozne, ale uz to zacina byt vycerpavajici. Prvnich 10mesicu Adelcineho zivota jsme bydleli v garzonce. Meli jsme vysokou postel a u ni polici, na ktere ze zacatku byl kos a posleze matrace. Adelka v podstate spala na jednom luzku se mnou. Z pocatku usinala vicemene sama, ale jak vyrostla z kose a zacala se pohybovat, musel u ni nekdo byt, aby z postele (120cm vysoke) nespadla. No a pak jsme se prestehovali. "dostala" postylku a prekvapila mne, jak v pohode v ni usina... Ale stale u ni nekdo musi byt. Usinani vetsinou zabere vic, jak pul hodiny (obvykle aspon 1hodinu). Nekdy v ni stejne neusne a musim ji vzit k sobe. Zkouseli jsme pohadky, ale mam pocit, ze to vubec nevnima. Kdyz odchazim, tak zacne kricet...
Chci byt dobra matka, ale uz na to prestavam mit dost sily :(
Ma nekdo podobnou zkusenost? Jak jste to vyresili?
Diky, Evka :)
Předchozí