Přidat názor k článku Jak jsem přežila šestinedělí

Zuzko, mno.....

Mně se Bellaniny články moc líbí, možná taky proto, že máme skoro stejně staré holčičky a já to tak hezky nedokážu popsat.

Jasně, že je to trochu nadsazené, ale to snad každý pozná :-) A promiň, rozhodně mi takový článek přijde poučnější, než nějaký ( třeba typu Betynka), kde se nemluví o tom, že šití několik hodin až dnů po porodu bolí, že člověku vyhrknou slzy, když jde na malou a podobné "radosti". A větší škodu ( podle mne) páchají právě rady, jak být aktivní, upravená, vyrovnaná maminka... jenže ono to v šestinedělí jde těžko. Takže kromě únavy z porodu, z rozjíždění laktace, hormonálního zmatku, zvykání si na nového člena domácnosti... najednou maminky zjistí, že si v jedenáct dopoledne stihnou vyčistit zuby a přévléknout se z noční košile do volného plandavého trička, ve kterém se nejlíp kojí a nejsou úžasné, vyrovnané a okouzlující.

Bell, článek jako vždy úžasný, negativních reakcí si nevšímej.
Tleskám na otevřené scéně.