Přidat názor k článku Jak jsem přežila šestinedělí

Zuzko,

ja ten clanek necetla a ani cist nehodlam. Mohu Te ale ujistit, ze Tve prispevky ctu pozorne :-)

Vis, zajimalo by mne jen, jak by jsi si predstavovala tedy sestinedeli s druhym ditetem (v pripade, ze tatinek po prvnim rodinu uz manzelku neopustil).

Me druhe sestinedeli dle Tvych nazoru bylo uplne strasne. Dite rvalo nepredsdtavitelne (hlavne v noci). Dale nepredstavitelne neustale blilo, takze treba v noci jsem sve poblite nocni kosile jen sundavala a brala si ciste, ty poblite se tak ruzne valely po loznici. Mohu Te ujistit, ze to bylo klidne i pet pyzam/nocni kosili za noc. Samozrejme to dite blibo i pres den. Nejak tesne po skonceni setinedeli se dite zacalo svedit do krve, takze kdyz neblilo, tak se drbalo. Miminko se nemohlo brat rano do postele k matce, to tam bylo celou noc a matka ho prakticky celou noc kojila, popr. podavala dudlik a vetsinou mu jeste drzela ruce, aby se dite neskrabalo i pres zasite rukavky tricka.
No a k tomu poletovalo jeste to druhe dite, ktere ac vekem skolkove do skolky nesmelo. Musim toto vetsi dite hodne pochvalit, bylo tak vycepovane, ze si dovedlo hodiny hrat ve svem pokoji s legem, ty hodiny vedle matka uspavala to mimino. Dal toto starsi dite melo za ukol po kojeni vytirat poblitou podlahu.

Deprese tedy dvojnasobne - nejen kvuli tomu, ze se poradne clovek nevenuje starsimu diteti, ale velke obavy z dalsiho zdravotniho stavu mimina.
Na dlouhe prispevky na Rodinu je samozrejme v sestinedeli cas, nebot kojit se muze klidne i u otevreneho PC.

Myslim, ze kdyz si prectes prispevek muj, Jeny a Bibi, tak se Ti treba otevrou oci, co?