Přidat názor k článku Jak jsem přežila šestinedělí

Ahoj Bellano a všechny holky co mají podobné mimi.Moc díky za oba články co jsi napsala už když jsem si přečetla první tak jsem se nahlas smála a čekala až napíšeš další.Mám 6-ti měsíční holčičku a 6-ti letého syna.Moje šestinedělí vlastně dvanáctinedělí(tak přibližně trvalo naše šílenství)bylo hodně podobné s tvým, u mého syna.Sotva jsme přijeli domů tak malý řval,nepřibýval,blil,já si s ním nevěděla rady.Veškeré vědomosti pořízené přes časopisy a knihy přišli vniveč.Manžel ho v bytě vozil v kočárku od 20,00hod do 2,00hod do rána(to byl aspon po chvilkách malý klidný)abych si mohla odpočinout.Nemusím říkat ,že samozřejmě jsem trávila dny i noci v noční košili..atd.Z mého "uřvance" vyrostl nejlepší kluk na světě,všichni ho milují ,kam přijde baví společnost ve školce si s ním chtějí všichni hrát...je pořád stejně živý a tím prostě skvělý.U druhého dítěte jsem se na čtení časopisů vykašlala a někdy i zakázala,aby mě to nestresovalo.Teď mám 6-ti měsíční holčičku a jsem v šoku,protože je úplně jiná než syn.Spí,nepláče ani na očkování u paní doktorky,hraje si sama v klidu v postýlce-jsem nadšená,šetinedělí bylo v klidu,malá v klidu, pro malého do školky ze školky,prostě jsem to zvládala.V noční košili jsem nechodila a spala jsem v noci jako miminko s miminkem.Dokážu pochopit holky, které Belanu nechápou ,protože to člověk musí prostě zažít a dokážu pochopit i holky jako Belanu.Bellano nenech se odradit ,když tě někdo nepochopí.Jsou tady jiní co tě chápou moc dobře, piš dál už se těším jak si přečtu tvé další články!!! Spivanka