Přidat názor k článku Spaní v mámině a tátově posteli může být pro děti osudné

Aleno, jestli vám to teď takhle vyhovuje, tak to tak dělej a neřeš, co bude dál. Já to dělala stejně, Agáta spala v noci s námi od narození do cca 6,5m. Plánovali jsme to tak už před porodem, manžel byl pro a já stejně jako ty ocenila noční samoobslužné kojení. Kdybych po každém kojení měla dítě vracet do postýlky, asi bych se vůbec nevyspala. Navíc se nám všem společné spaní moc líbio. Někde jsem četla, že kolem 7m je dobrá doba naučit miminko spát ve vlastní postýlce. Začala jsem Agátu po večerním i nočním kojení pokládat do postýlky (hned vedle naší postele) a bylo to úplně v pohodě. K ránu už většinou zůstala u nás. Pokud se kojila hodně často, tak i v průběhu noci - zkrátka netlačila jsem na pilu. Žádná krize se nedostavila. Od asi 9 nebo 10m už s námi v posteli nespí vůbec - jakýkoli přesun do naší postele chápe jako výzvu k tomu, aby začala řádit, stoupat si a lézt po nás, takže to nejde ani kdybych chtěla. :o)))
Vím, že každé dítě je jiné. Jen jsem tě chtěla povzbudit, dobře si pamatuju, jak jsem to taky řešila. ;o)))