Cizinko,
ta moje výhrada byla k "tématu". Jinak moje hlavní výhrada je v něčem úplně jiném - v násilném vnucování víry, a je to to, co mi vadí u jakékoliv církve (víry), ale u katolické církve to asi bylo nejbrutálnější a způsobilo to asi největší škody (mám na mysli násilné pokřesťanšťování domorodého obyvatelstva hlavně v Africe a v Americe). Taky se mi nelíbí jejich přístup k antikoncepci. A je toho mnohem víc, ale nechce se mi o víře (byť o cizí :-)) diskutovat veřejně.
S kněžími mám stejnou zkušenost, jako s lékaři :-). Jako malá holka jsem chodila na náboženství k laskavému a tolerantnímu faráři. Jako větší jsem se setkala s dogmatiky, kteří odmítali jakoukoliv diskuzi "z principu" (a jeden i proto, že jsem "jen" ženská).
Autora článku nesoudím, ale ani nechválím. Svobodně se rozhodli mít tolik dětí, kolik chtěli. Ale přidala jsem se k těm, kteří si nemyslí, že jaksi automaticky platí "hodně dětí = šťastná rodina". Já bych tolik dětí rozhodně nechtěla, protože bych je nezvládla a taky proto, že se nechci úplně vzdát svých zájmů. Uvažuju prakticky a nedokážu si představit, jak bych zvládla víc nemocných dětí najednou, než dvě (moje naprosté maximum je tři najednou). Jak bych ustála frontu na záchod nebo na koupání. Nákup, praní, žehlení. Přípravu do školy. JÁ. Pokud to ale někdo zvládá a netrpí tím děti, je to fajn, ale já jsem se s tím zatím nesetkala. Což neznamená, že to neexistuje, abychom tu neslovíčkařily :-).
Předchozí